Popis kostela sv. Antonína Paduánského

Průčelí chrámu sv. Antonína je vyzdobeno sochami světců, které vytvořil sochař Štěpán Zálešák: sv. Antonína – patrona kostela, sv. Cyrila a Metoděje. Později byly připojeny sochy sv. Václava a sv. Ludmily od sochaře Františka Přítele, které posvětil biskup Antonín Podlaha zároveň se zvonem Antonínem v den pouti – 13. června 1926.

1. Hlavní oltář – Má menzu ze sliveneckého mramoru, dar P. Antonína Nepila. Figurální výzdobu kazatelny i oltářů provedl sochař Štěpán Zálešák. Sochy na hlavním oltáři představují sv. Antonína, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého.

2. Cyklus maleb ze života sv. Antonína Paduánského – Namaloval v letech 1927 - 1931 akad. malíř Bohumír Číla dle návrhů, které v roce 1927 namaloval Antonín Krisan.

3. Pamětní deska posvěcení kostela

4. Obětní stůl – Je dílem akad. sochaře jáhna Karla Stádníka. Byl posvěcen biskupem Františkem Lobkowiczem na 1. neděli adventní roku 1993.

5. Kazatelna – Je ozdobena čtyřmi reliéfy evangelistů, v rozích nese reliéfy církevních otců. Kazatelnu daroval kostelu kardinál Skrbenský.

6. Západní předsíň s pamětní deskou

7. Krucifix

8. Pamětní deska Msgre. Antonína Nepila

9. Oltář Panny Marie Lurdské (Getsemanská zahrada, Boží hrob) – Vytvořil sochař Malínský v roce 1934. O rok byla později doplněna sochou P. Marie Lurdské.

10. Slovanský betlém

11. Zpovědnice

12. Oltář Božského srdce Páně – Je umístěn v severní boční lodi a byl zhotoven v roce 1922 řezbářem Václavem Mrázem. Ústřední socha Srdce Páně je dílem českého sochaře Čeňka Vosmíka. Oltář je vyzdoben díly Antonína Krisana: po stranách jsou obrazy s výjevy ze života Páně a na spodní straně je obraz Večeře Páně. Jsou zde rovněž busty sv. Petra a Pavla.

13. Křtitelnice – Je zhotovena ze sliveneckého mramoru.

14. Oltář Panny Marie – Je v jižní boční lodi a byl darem světícího biskupa pražského Františka Brusáka. Obrazy na mariánském oltáři maloval akad. malíř Antonín Krisan. Oltář je dřevěný, třídílný, uzavíratelný.

15. Oltář Kladení do hrobu – Je v přední části jižní boční lodi. Jedná se o kopii Rafaelova originálu od Viktorina Šulce z roku 1924. Menší obrazy sv. Josefa a sv. Antonína jsou díly akad. malíře Antonína Krisana.

16. Gobelínový oltář sv. Kříže – Byl postaven v roce 1924. Nástěnný obraz Ukřižovaného, zhotovený umělcem beuronské školy Jaroslavem Majorem, byl posvěcen již při prvních misiích v roce 1915. Ve výplních oltáře se nacházejí dvě scény z podobenství o marnotratném synu, díla Antonína Krisana.

17. Oltář sv. Anežky České – Je to poslední oltář jižní kostelní lodi. Byl zhotoven sochařem Malínským a posvěcen v říjnu 1934 kardinálem Kašparem. Oltář byl zcela dokončen až v roce 1937.

18. Jižní podvěží

19. Sakristie

20. Zpovědní místnost (bývalá křestní kaple)

Původní křížová cesta, která byla tvořena zarámovanými barvotisky, byla v r. 1941 vyměněna za řezbářskou práci uměleckého řezbáře Bohumila Beka z Kutné Hory; byla posvěcena na Květnou neděli toho roku.

Kříž před kostelem sem byl přenesen v roce 1931 z oblasti tzv. „domků“ ve starých Holešovicích, zbouraných při budování komunikace.

Okna

Chrámová okna v bočních lodích byla osazována postupně od r. 1921, podle přispění jednotlivých dárců, jejichž jména jsou většinou uvedena v dolní části oken. Návrhy všech vitráží pocházejí od Antonína Krisana.

a) Apoteóza sv. Vojtěcha, 1927, signováno – v dolní části: sv. Karel Boromejský, sv. Jan Křitel, sv. Helena

b) Svatá rodina, 1924, signováno

c) Panna Maria Sepekovská, 1916, signováno – v dolní části: sv. Ludmila a sv. Václav

d) Příbuzenstvo Kristovo, 1921, signováno

e) Sv. Vincenc Ferrerský, 1921 – v dolní části: sv. Eligius

f) Panna Maria Svatohorská, 1914

g) Palladium Země české, 1914

h) Panna Maria Ochranitelka, 1921-1923 – Jsou na něm zachyceny portréty P. Antonína Nepila (podávajícího Matce Boží model kostela), faráře P. Silvestra Hrnčíře s kaplany, ředitele kůru a předních osobností, které se zasloužily o výstavbu chrámu.

i) Panna Maria Klatovská, 1917

j) Panna Maria Klokotská, 1916, signováno

k) Křest sv. Ludmily, 1924, signováno – v dolní části: bl. Mlada, sv. Václav, sv. Anežka Česká

l) Sv. Alžběta Durynská, 1925, signováno – v dolní části: sv. Antonín Paduánský, sv. Anna, sv. František Xaverský

m) Hlava Kristova, 1925 – nad kůrem

Varhany

Varhany se třemi manuály postavil holešovický stavitel varhan Josef Hubička. Původně měly romantickou dispozici, poplatnou době svého vzniku. Během generální přestavby v 70. letech byla výpustková pneumatická traktura změněna na tlakovou soustavu, přičemž dispozice varhan doznala takových změn, že svůj původní romantický charakter ztratila. Po Vánocích roku 2001 proběhla další rozsáhlá oprava varhan, při které byla pneumatická traktura nahrazena novou, moderní trakturou elektromagnetickou. Byl přestavěn i hrací pult, pro který bylo zvoleno vhodnější umístění.

Zvony

Kostel měl původně dva zvony, vyrobené firmou Diepold, tyto však již v roce 1916 byly zabaveny k válečným účelům.

V roce 1920 byl pak sem z kostela sv. Klimenta přenesen menší zvon Kliment, o váze 400 kg, z dílny mistra Brikcího, datovaný r. 1572. Zvon byl zavěšen do jižní věže, kde vyzvání dosud. V dubnu roku 2001 prohlásilo Ministerstvo kultury tento zvon za kulturní památku.

V r. 1923 byly posvěceny dva nové zvony od firmy Herold a v r. 1926 další velký zvon Antonín; žádný z těchto zvonů však nepřežil druhou světovou válku.

V severní věži kostela je zavěšen zvon Václav, darovaný americkými krajany v r. 1919 presidentu Masarykovi. Jedná se o napodobeninu amerického Zvonu svobody, který je umístěn ve Philadelphii; váží 1200 kg. Za totalitního komunistického režimu byl tento zvon odstraněn z Pražského hradu a po léta stál v chrámové předsíni našeho kostela. Důvod, proč se v našem kostele ocitl, je zahalen nejasnostmi. Teprve v 80. letech bylo státní správou povoleno, aby zvon byl umístěn do věže kostela sv. Antonína. Zvon Václav byl posvěcen na svátek sv. Josefa v roce 1980.