Svátost smíření

Svátost smíření (nebo pokání) patří ke svátostem uzdravování. Věřící byl křtem zbaven hříchu, ale nebyl zbaven svobodné vůle.† Může se tak dále rozhodovat mezi dobrem a zlem (hříchem).†

Každý člověk hřeší,† a tak se odvrací od Boha.† Ježíš proto učil, abychom se modlili za odpouštění hříchů† a apoštolům svěřil i moc hříchy odpouštět.† Odpuštění hříchů je zprostředkováno skrze svátost smíření.†

Příprava

Aby chtěl člověk odpustit hříchy, musí si nejprve uvědomit, že hřeší. Na svátost smíření je potřeba se tedy připravit. Je dobré začít s prosbou k Duchu svatému, aby mu při přípravě pomáhal,† a přečíst si nějaký úryvek z Bible.† V rámci přípravy je třeba zpytovat svědomí.† Aby člověk při vyznání hříchů na něco nezapomněl, je možné si napsat poznámky na papír a přinést je s sebou.

Následně je potřeba hříchů litovat. Bez lítosti totiž není odpuštění.† Lítost ale není věc citu. Je to vědomí zármutku nad tím, co jsme udělali špatně nebo co jsme neudělali, když jsme měli. A je spojená s rozhodnutím (předsevzetím), že dále už hřešit nechceme.† Proto je dobré se zamyslet, jak se příště hříchu vyhnout.†

Zpověď

Následně jde člověk k samotné zpovědi, kde vyzná své hříchy knězi.† Je nutné vyznat všechny těžké hříchy, kterých jsme si vědomi.† Je také velmi dobré vyznat i hříchy každodenní (ostatní), protože nám to napomáhá vychovávat naše svědomí a bojovat proti zlým náklonnostem.† Kněz nesmí nikomu za žádných okolností sdělit obsah zpovědi.† A ani není při zpovědi pánem, je pouze služebníkem Božím,† který ve jménu Krista odpouští hříchy.†

Pokání

Mnohé hříchy ubližují bližnímu. Je tedy třeba usilovat o nápravu (například vrátit ukradené věci, očistit pověst toho, kdo byl pomluven nebo poskytnout vyrovnání).† Hřích ale také zraňuje a oslabuje samotného hříšníka a jeho vztahy k Bohu a k bližnímu. Rozhřešení odstraňuje hřích, ale není lékem na všechno, co hřích způsobil. Člověk tedy musí odčinit to, co hříchem zavinil. Říká se tomu pokání.† Pokání uloží kněz po vyznání hříchů spolu s rozhřešením (odpuštěním hříchů).†

Slovem pokání se ale neoznačuje pouze to, co uložil kněz při svátosti smíření. Pokání označuje také obrácení člověka k Bohu a odvrácení se od zlého.† Kromě tradičních způsobů jako je půst, modlitba a almužna, je nejbezpečnější cestou pokání vzít svůj každodenní kříž a následovat Ježíše.† Pokání je posilováno také eucharistií. Eucharistie je jako protilék, kterým jsme zbavováni každodenních vin a chránění před těžkými hříchy.†

Další informace

Každý věřící, jakmile dospěl do užívání rozumu, je povinen alespoň jednou za rok upřímně vyznat své těžké hříchy.† Je však doporučeno chodit ke svátosti smíření častěji, přibližbě jednou za měsíc. Svátostí smíření se člověk nejen smíří s Bohem†, ale získává i pokoj a duchovní sílu.†

V naší farnosti se zpovídá ve zpovědní místnosti v kostele sv. Antonína. Vstup do zpovědní místnosti se nachází vlevo (v severní lodi) před oltářem Božského srdce Páně.

Zpovídá se půl hodiny před začátkem mše svaté. Každý první pátek v měsíci je zpovědní služba již od 17 hodin.

Jinak je možné využít stálou zpovědní službu. Rozpis je k dispozici na webu Arcibiskubství pražského.

Odkazy

• Svátost smíření na Katolik.cz
• Svátost smíření na Jezuitou dnes
• Svátost smíření ze Základů křesťanské víry od Jana Kabeláče
• O svátosti smíření na Jdem ke zpovědi
• Příprava ke svátosti pokání pro děti na Pastorace.cz
• Téma - zpověď na Víra.cz
• Nechoďme ke zpovědi kvůli Vánocům na Fatym.com
• Rubrika Svátost smíření na roblog.signaly.cz
• Svátost smíření - Život ze svátostí od Jana Chlumského